umělecké organizace zastoupené v průzkumu mají tendenci souhlasit s představami, že internet a sociální média „zvýšily angažovanost“ a učinily umění participativnějším zážitkem a že pomohly učinit „umělecké publikum rozmanitějším“.“Mají také tendenci souhlasit s tím, že internet“ hrál hlavní roli při rozšiřování hranic toho, co je považováno za umění.“
přesto ve stejnou dobu, většina dotázaných uměleckých organizací si také myslela, že mobilní zařízení, vyzváněcí mobilní telefony a textové zprávy vytvářejí“ významná narušení „živých vystoupení, a tato technologie přispívá k očekávání, že“ veškerý digitální obsah by měl být zdarma.“Respondenti průzkumu byli rozděleni, pokud jde o jejich názory na to, zda technologie negativně ovlivnila rozsah pozornosti publika pro živé vystoupení, ale jednotně nesouhlasí s tím, že „zředila umění“ otevřením nových cest k účasti na umění a umělecké kritice.
navzdory komentářům v otevřených odpovědích pouze 35% respondentů souhlasí s tvrzením, že internet posunul zaměření uměleckých organizací na marketing a propagaci, a ještě méně (22%) si myslí, že internet a jeho nekonečné nabídky vedou ke snížení účasti na osobních akcích.
předpovídání dopadů technologií a sociálních médií
respondenti uvedli, že předpovídají dopad, který budou mít technologie a sociální média na pole jako celek v nadcházejících letech, vše od praktických důsledků až po širší představy o budoucnosti kreativity hledající duši.
z praktického hlediska mnoho organizací uvádí, že technologie je zefektivní:
schopnost sloužit více lidem a za nižší cenu.
internet umožňuje naší organizaci efektivněji se prodávat prostřednictvím online reklamy, přítomnosti blogů a výměn sociálních médií. Dokázali jsme snížit naše rozpočty a zvýšit příjmy efektivním využitím online zdrojů.
to je také velmi usnadňuje jejich schopnost rezervovat talent, a vědět, co očekávat:
pro umělecké programátory, přístup k vysoce kvalitním médiím, aby mohli hodnotit umělce před jejich hodnocením naživo, byl obrovským krokem vpřed. Spotify sám učinil to tak mnohem jednodušší získat první dojem umělce – žádné další čekání na tiskové sady, přístup pouze to, co jsem vyslán na svých webových stránkách, atd.
jiní komentovali, jak technologie mění chování veřejnosti nakupující lístky:
nákup vstupenek na poslední chvíli a trend od tradičních předplatných balíčků bude pravděpodobně pokračovat, protože internet osvobodil lidi od nutnosti plánovat většinu účasti na akci s velkým předstihem. To ovlivní předvídatelnost příjmů. Pozitivní stránka, sociální média byla skvělým nástrojem pro marketing z úst.
i když není možné vědět, jaké budou internetové a digitální technologie za 10 let, trend více informací sdělovaných rychleji jemnějšímu cílenému publiku s bezprostřednější zpětnou vazbou od příjemce bude pravděpodobně pokračovat. Věříme, že to vede lidi k oddálení jejich rozhodování o tom, jak budou trávit svůj volný čas. Pro náš obor to obecně znamenalo pokles předplatného, pokles předprodeje vstupenek a nárůst prodeje pokladen na poslední chvíli.
jedním z převažujících pozitivních témat je, že technologie zvyšuje – a bude i nadále zvyšovat-přístup k umění. V některých případech je technologie jednoduše považována za způsob, jak zlepšit marketing a komunikaci a získat více „Zadků na sedadlech“, ale mnoho respondentů zaznamenalo jeho sílu rozšířit a prohloubit zážitek publika.
technologie jim pomáhá představit více publika umění:
digitální svět je velmi populistická síla, vyrovnávající svět mezi bohatými a chudými, vzdělanými a nevzdělanými. V našem případě má organizace s názvem „Historická společnost“ neviditelný štít, který odrazí lidi, kteří jsou pod středním příjmem, nemají vysokoškolské tituly, kteří mají dělnické práce, kteří jsou rasovou nebo kulturní menšinou, off. Všudypřítomnost počítače, ať už prostřednictvím vašeho domácího počítače, školy nebo místní knihovny, znamená, že na všech věcech, které způsobují nepohodlí, nezáleží. To je velký problém!
rozšířila naši viditelnost na mnoho izolovaných jedinců, kteří možná nikdy neslyšeli o našich službách, prozkoumali artform nebo kteří mohou mít finanční překážky členství. Každý den jim ukazujeme, co děláme, spíše než očekávat, že najdou tištěnou výroční zprávu a shrnutí programu. Sociální média jsou konkrétní a bezprostřední příklady naší živé komunity v akci.
technologie také pomáhá uměleckým organizacím rozšířit jejich dopad, daleko za jednorázové představení nebo událost:
internet a digitální média poskytují uměleckým organizacím úžasnou příležitost rozšířit dopad umění. Živé vystoupení může být velmi doplněno příležitostmi pro další zapojení a vzdělávání, a schopnost sdílet informace online maximalizuje naši schopnost poskytovat tyto příležitosti s větším investičním poměrem. S článkem nebo videem můžeme oslovit mnohem více lidí než například jednorázovou přednáškou.
jsme schopni poskytnout umělecká díla, která sahají více než 25 let komunitám, se kterými jsme v průběhu let pracovali. Pro mnohé tyto archivy představují jedinou mediální historii jejich komunity. Používání internetu prohloubilo a rozšířilo přístup pro naše volební obvody, které jsou často přechodné, bez pozemní základny nebo byly historicky izolovány kvůli geografii.
technologie zvyšuje přístup k umění tím, že porušuje geografická omezení:
myslím, že to výrazně zlepší Přístupnost do oblasti umění – z hlediska peněz a z hlediska logistiky. Lidé, kteří žijí mimo městské oblasti, budou moci zažít představení, která jsou poněkud omezena na velké městské oblasti. Umělecké organizace budou muset přehodnotit úroveň / typ interakce se svým publikem.
technologie pomáhá organizacím oslovit rozmanitější komunity-a to i v globálním měřítku:
největší dopad bude mít schopnost neziskových organizací sdílet vzdělávací obsah a stimulovat umění a představení po celém světě. To také podnítí rozhovory mezi různými komunitami a pomůže jednotlivcům rozvíjet větší porozumění-a doufejme, celoživotní ocenění umění.
internet umožní divadelním uměním oslovit místní publikum, podporovat cestovní ruch a zpřístupnit kulturní umění vytvořená v regionu národu a světu.
technologie umožňuje vytvářet komunitu kolem uměleckého díla:
existuje silná příležitost pro umění vytvářet komunity kolem představení, přehlídky, výstavy a jejich témata a historie. Například broadwayská show jako „Next to Normal“ by mohla (a pravděpodobně měla) vytvořit komunity pro diskusi a sdílení zdrojů o duševních chorobách.
některé organizace nadšeně hovoří o demokratizaci umění a tvorby, zatímco jiné vyjádřily nadšení z výzvy splnit nové požadavky a očekávání:
pokračování přechodu od pasivního k participaci, od hierarchického k demokratickému, od tradičních médií k médiím online, od jednotné umělecké formy k interdisciplinárním.
možnost výrazně rozšířit a vytvořit rozmanitější publikum je velmi vzrušující, protože naše publikum bylo tradičně starší a bělejší než oblast, ve které žijeme. Stále více, vidíme, jak se část našeho obsahu dostává do překvapivých zákoutí internetu-což rozhodně znamená měnící se publikum. Úkolem bude, aby toto publikum identifikovalo náš obsah s tvůrci a institucí, a ne jen aby existoval jako více zábavy nebo hluku na internetu. V příštích několika letech se role mobilních zařízení bude nadále posouvat pouze v tom, jak lidé kurátorují své vlastní zkušenosti a zabývají se uměleckým obsahem. V rádiu to představuje vzrušující a skličující výzvu, pokud jde o naši strukturu financování a loajalitu stanic.
výzvy, které digitální technologie představují
tyto umělecké organizace si uvědomují, že s těmito výhodami přicházejí nevýhody. Zatímco digitální technologie vedly k vytvoření stále oslnivějších nástrojů a aplikací, mnoho uměleckých organizací se obává dlouhodobého dopadu na publikum, pole, a jejich samotné poslání.
řada respondentů se obává splnění zvýšených očekávání publika:
lidé budou mít vyšší očekávání pro živou akci. Aby diváci mohli investovat čas a úsilí do živého vystoupení, musí být práce, kterou vidí, poutavější a kvalitnější. Události budou muset být více společenské a umožnit větší účast a přístup do zákulisí. Prostory pro akce budou muset být krásnější, pohodlnější, příjemnější a přístupnější.
publikum se již přesunulo z “ arts attendance as a event „na“ arts attendance as a experience“.“Tato touha po celé řadě pozitivních zkušeností od nákupu vstupenek, cestování, parkování, ošetření v prostoru, ke kvalitě výkonu, k odchodu – to se v příštích 10 letech zvýší.
největší dopad internetu na nezávislé vydavatele budou očekávání publika. Diváci budou očekávat, že vše bude k dispozici digitálně, a bude vyžadovat poutavý zážitek místo statického.
někteří poukazují na problém splnění očekávání publika na omezený rozpočet:
Správa očekávání. Internet a digitální technologie jsou mocné nástroje. Veřejnost očekává, že obsah bude zdarma. Chybí povědomí o zdrojích (financování a personálu), které jsou potřebné pro správu a zachování digitálního obsahu. Tyto náklady budou muset být přeneseny na uživatele.
jiní vyjadřují obavy, že snaha naplnit očekávání publika ovlivní umělecké volby, dokonce i celé umělecké formy:
některé nápady nelze kondenzovat na 140 znaků nebo méně. Doufám, že to dramatika negativně neovlivní. Doufám, že dramatik nepíše pouze pro Twitterovou generaci.
živé vystoupení bude sníženo. Mladší lidé se nechtějí ukázat v určitém čase, konkrétní místo pro živé vystoupení-chtějí stahovat hudbu podle vlastního pohodlí. Síla živého vystoupení je ztracena a občanské svolávání-budova komunity je ztracena.
některé umělecké organizace tuto změnu uznaly a snaží se přizpůsobit:
věřím, že digitální technologie tu zůstanou, a my jako umělecká forma bychom je měli přijmout a naučit se s nimi pracovat. Poskytujeme skripty těm, kteří sedí v našich tweetseats, aby dostali správné citace. Musíme spolupracovat nebo čelit odcizení.
věřím, že diváci budou mít i nadále kratší a kratší rozpětí pozornosti a budou trvat na tom, aby mohli používat smartphony a další zařízení v kontextu představení. Jako průmysl bychom měli přestat bojovat a pokusit se najít způsoby, jak tuto realitu začlenit do našeho každodenního života.
budeme muset být mnohem méně vázáni na život, osobní programování a určitě méně vazeb na ukotvená sedadla v koncertních sálech. Programování bude muset zahrnovat mnohem větší osobní zapojení spotřebitelů, nebo nebudou mít zájem o zapojení.
řada respondentů se obávala klesající pozornosti publika a dlouhodobého dopadu na pole:
s poklesem pozornosti bude problematičtější programování delších děl (např. Beethovenova symfonie č. 9). Jak postupujeme vpřed, možná budeme muset zvážit způsoby, jak přijmout digitální, propojený svět, abychom lépe zapojili živé publikum nebo riskovali, že živá hudební vystoupení budou irelevantní.
největším dopadem by mohlo být rozšíření našeho publika, ale nejhorším dopadem je rozpětí pozornosti okamžiku interakce. Obávám se, že to může zkrátit dobu představení našich umělců.
technologie rozmazala hranice mezi komerční zábavou a nekomerčním uměním, což nutí umělecké organizace, aby přímo konkurovaly všem ostatním formám zábavy:
v podstatě soutěžíme o „zábavní slot“ v plánech lidí a čím více zábavy mohou získat prostřednictvím HD TV, Netflix, videohry atd., čím méně času mají na živá vystoupení, což také znamená snahu dostat se na místo konání (na rozdíl od sklouznutí na gauči před obrazovkou HD). Také filmy, videohry atd., jsou pohodlnější a levnější než živá vystoupení.
také rozmazal hranice mezi virtuálním a skutečným zážitkem:
jako realismus participativní digitální zábavy (videohry atd.) a ponoření schopnost non-participativní digitální zábavy (3D filmy, atd.) zvyšuje, ohrožuje prvky, které činí živé umění jedinečným-pocit bezprostřednosti–ponoření a osobní interakce s uměním. Dlouho jsme pevně věřili, že neexistuje nic jako živý zážitek, ale digitální zábava se stále více přibližuje k replikaci tohoto zážitku a živé divadlo bude bojovat o to, aby konkurovalo pohodlí a nákladům bývalého.
někteří respondenti se zabývali otázkami specifickými pro jejich obor nebo disciplínu. Filmové a filmové organizace hovoří o tlaku, kterému čelí, aby zachovaly „zvláštnost“ velké obrazovky, když již převládá domácí prohlížení na vyžádání:
jako kino blížící se k našemu pátému výročí, Zaznamenali jsme výrazný růst publika navzdory skutečnosti, že mnoho filmů, které hrajeme, vychází na vyžádání „den a datum“. Zatímco streamování a pirátství rostou, dokázali jsme doručit zprávu, že vidět filmy na velké obrazovce s publikem je jedinečný, důležitý kulturní zážitek. Nemohu dostatečně zdůraznit význam internetu a sociálních médií v našem marketingovém úsilí. Je to určitě čistá kladná hodnota.
jako vystavovatel filmu je naší výzvou projít digitální konvergencí pro projekci a výstavu, což je mimořádně nákladná změna, která nemá ani dlouhodobou životaschopnost(tyto systémy budou muset být upgradovány a / nebo měněny každých 3-5 let). Nalezení příjmů pro tyto digitální systémy je obrovskou výzvou a hrozbou pro naše probíhající aktivity.
Ostatní pracující ve filmu se obávají, že kvalita a množství filmů se sníží:
v oblasti filmové produkce a distribuce bude mít větší přístup k internetu a digitálnímu přístupu za následek mnohem méně kin, protože diváci mají ve svých domovech větší přístup k médiu. S tím, jak se marketingové dolary pro filmy stávají omezenějšími, produkční společnosti zkracují životnost filmu v kině a dříve a dříve je přesouvají do digitálních a televizních médií.
organizace v literární knižní tradici čelí podobným výzvám s elektronickými knihami:
Literatura a kniha jsou velmi ovlivněny digitálními technologiemi kvůli rostoucí popularitě e-knih a vlivu obrovských online knihkupců, jako je Amazon. S těmito technologiemi jsou spojeny dobré i špatné účinky. V dnešní době jsou knihy snadněji přístupné většímu počtu lidí, ale pro knižní průmysl je obtížné produkovat udržitelné množství příjmů, ať už pro jednotlivce i pro organizace. Je zásadní, aby veřejnost pochopila důležitost podpory neziskových literárních institucí, vydavatelů, nezávislých knihkupectví, knihoven a dalších příznivců knižní kultury, a na oplátku je zásadní, aby nadace a vláda tuto podporu poskytly.
všechny literární časopisy jsou nyní v ohrožení, takže pokud časopisy, jako je ten náš, budou i nadále existovat, bude to kvůli změně paradigmatu v tom, jak je literatura financována jako umělecká forma v USA.
někteří respondenti se obávají, že tyto rušivé technologické a kulturní síly ztěžují přežití některých velkých uměleckých forem:
věřím, že pro dražší umělecké producenty-například symfonické orchestry-bude obtížnější přilákat dostatek publika, aby pokračovali stejným způsobem, jakým fungovali v posledních desetiletích. Pro menší skupiny je snazší se přizpůsobit, protože jsou flexibilnější (nevyžadují velké pódium a sál). Jsem velmi znepokojen ztrátou některé z největších hudby, jakou kdy byla napsána-symfonické hudby — z tohoto důvodu.
jiní poukázali na inovativní experimenty-jako na představení Metropolitní opery v kinech — jako na příklad toho, co mohou velké instituce s financováním udělat:
pro operu je dostupnější tím, že poskytuje nízkonákladové vysílání Met představení. To zvýšilo potenciální publikum pro naše živá vystoupení. Naše společnosti jsou odpovědné za efektivní propagaci těchto publika. Celkově se domnívám, že efekt je pozitivní.
muzea mají jedinečný pohled na dopad technologie. Výrazně to zlepšilo jejich katalogizační úsilí, ale někteří se obávají, že to nakonec sníží zájem publika o „skutečnou věc“:
radikálně změní způsob, jakým katalogizujeme a sdílíme informace o sbírkách; Muzeum jako méně vševědoucí autorita a více vedení pro bohaté informace založené na institucích a uživatelích. Rovněž umožní regionálním sbírkám propojit se s podobnými sbírkami po celém světě-jako takové mohou být naše místní sbírky rekontextualizovány a smysluplné způsobem, který není možný bez propojených dat a sémantických webových technologií.
digitální technologie a z toho vyplývající přístupnost informací a obrázků, a zároveň podpora dostupnosti sbírek online, mají negativní dopad na zředění touhy jednotlivců navštívit muzeum a vidět umělecká díla osobně.
řada organizací zmínila zánik důvěryhodných kritiků a filtrů, což se stalo, protože tištěná média-zejména místní noviny — omezila počet zaměstnanců a bojovala se sníženými příjmy z reklamy v rámci tohoto digitálního přechodu. Bez kritiků se obávají, jak diváci umění posoudí kvalitu:
digitální technologie v podstatě znemožnily kritikům knih podporovat se tradičními způsoby; možná příštích 10 let přinese posun knižní kritiky do akademického světa, kde se platí platy za výuku a revize je vedlejší činnost. Před pětadvaceti lety měli pracující kritici platy na plný úvazek z novin, časopisů a dalších publikací. Dnes je to jen hrstka kritiků.
naším hlavním zájmem o literární umění je rostoucí „platnost“ vlastního publikování mezi recenzenty, čtenáři a spisovateli. K tomuto problému přispívá například online publikování a prodej knih prostřednictvím Amazonu. Pokud neexistují vrátní, bude ještě obtížnější upozornit na díla skutečně vysoké kvality.
pro některé absence kritiků a mainstreamových médií náhledy uměleckých akcí znamená, že umělecké organizace nesou ještě větší zátěž:
zánik denních a týdenních novin a rostoucí fragmentace tradičních rozhlasových a televizních médií v kombinaci s rostoucí konsolidací vlastnictví médií v důsledku revidovaných předpisů FCC marginalizovaly umělecké pokrytí a kritiku do bodu, kdy již nehraje roli v širším občanském rozhovoru. Proto je stále obtížnější oslovit a zapojit potenciální členy publika a účastníky umění a přesunulo celou zátěž (a náklady) na umělecké organizace, které jsou špatně vybavené a nepřipravené na to, aby se zapojily do své tradiční funkce (tj. podporovat tvorbu a prezentaci uměleckého díla), jakož i budovat podpůrné struktury, které nahradí tradiční mediální organizace.
některé odpovědi se zabývaly budoucností samotných umělců. Uznává se, že dnešní umělci musí být také podnikateli:
digitální technologie vyrovnají podmínky pro všechny a staré školy, profesionální umělci zůstanou pozadu. Je to příchod amatéra. Pro ty, kteří jsou důvtipní a před křivkou, je třeba vydělat peníze, pokud je obsah silný. Znamená to úplné zvrácení modelu založeného na příspěvcích založeného na jednotlivých zdrojích financování a směřuje k modelu vydělaných příjmů a financování z davu. Nyní více než kdy jindy, umělci musí být podnikatelé a ne jen umělci. Nemůžete přežít jako umělec, pokud nemáte silný obchodní model.
přesto se jiní otevřeně obávali, jak se umělci budou živit, když se tradiční toky příjmů změní nebo zmizí:
stává se hlavní distribuční platformou pro dokumenty, což je to, co děláme. DVD bude pryč za deset let. Umělci se budou snažit zpeněžit svou práci na webu.
přístup bude vhodný pro vzdělávací účely a pro zvýšení povědomí o umění, zejména historickém materiálu, ve výkonech všech typů. Otázky autorských práv a platby za tento materiál, například v aplikacích a při streamování nebo stahování, jsou však pro samotné umělce nejasné a obtížné se orientovat, pokud jde o hodnotu a spravedlnost plateb umělci za původní obsah.
byly také některé kontemplativní reakce na dopad technologie na kulturu. Jeden respondent poukázal na to, že schopnost globální spolupráce by mohla vést k větší kulturní homogenitě, zatímco jiný se obával budoucnosti nedigitalizovaného umění:
digitální technologie umožňují studentům a umělcům z celého světa, aby se navzájem inspirovali. V některých ohledech je to fantastické, v jiných ohledech, to rozbíjí kulturní rozdíly, které jsou tak krásné, že mají více zemí zapojených do umělecké formy.
materiály, které máme, které nejsou k dispozici digitálně, budou ztraceny z lidského záznamu.
nakonec několik respondentů shrnulo problémy, kterým čelí umělecké organizace, a spojilo výzvy splnění očekávání publika s omezenými možnostmi financování:
účast na živých vystoupeních zvýhodní horlivější fanoušky a ty s disponibilními příjmy, kteří pobývají ve městech, a zvýšená prevalence simulcastů a živých přenosů změní zážitek ze sledování a zároveň jej učiní demokratičtějším a dostupnějším. Diváci očekávají, že digitální přítomnost institucí bude dobře udržována a kurátorována.
organizace budou i nadále muset přizpůsobit a začlenit digitální technologie do svého programování. To bude dobrá věc pro spotřebitele umění a mecenáše zvýšením dostupnosti a zlepšením spolupráce. Zároveň budou organizace bojovat s financováním, aby udržely krok s technologií. Investoři tak zřídka financují část infrastruktury potřebné k vytvoření špičkového digitálního programování, a to bude velký boj.
výsledky průzkumu ukazují, že na čistě praktické úrovni jsou internet, digitální technologie a sociální média mocnými nástroji, které dávají uměleckým organizacím nové způsoby propagace akcí, zapojení publika, oslovení nových patronů a prodloužení života a rozsahu jejich práce. „Můžeme oslovit více patronů, častěji, za méně peněz,“ řekl jeden respondent. „To byla obrovská změna za 30 let, co jsem v oboru.“
ale technologie také narušila většinu tradičního uměleckého světa; změnila očekávání publika, vyvíjela větší tlak na umělecké organizace, aby se aktivně účastnily sociálních médií, a dokonce podkopala mise a toky příjmů některých uměleckých skupin.
kromě praktických, internet a sociální média poskytují těmto uměleckým organizacím široké kulturní příležitosti. Komentáře v tomto průzkumu odhalují řadu inovativních způsobů, jak umělecké organizace používají technologii k zavedení nového publika do své práce, vystavit více svých sbírek, poskytnout hlubší kontext kolem her a exponátů, a prolomit kulturní a geografické bariéry, které, do tohoto bodu, ztěžovaly účast některých členů veřejnosti. Jejich odpovědi naznačují, že většina těchto uměleckých organizací, s dostatečným financováním a předvídavostí, touží používat nové nástroje digitals k udržení a zesílení své práce zaměřené na poslání.