rozšíření EU: které země by se mohly připojit k Evropské unii?

existuje několik důvodů, proč si země může přát být součástí Evropské unie. Jednou z hlavních výhod členství v Evropské unii je jednotný trh: občané EU mohou žít nebo pracovat v kterékoli zemi EU a prodávat zboží bez omezení.

kromě toho má EU jako unie 27 národů větší globální moc, než kdyby každá jednotlivá země jednala Samostatně. Mezi další výhody patří dodržování vysokých environmentálních standardů a ochrana lidských práv.

s atrakcemi, jako jsou tyto, několik evropských států požádalo o vstup do EU v posledním desetiletí. Některé země již zahájily formální jednání, zatímco jiné ještě nesplňují přísná kritéria členství v EU.

tento článek se zabývá fázemi, které každá kandidátská země v tomto procesu dosáhla, jako údaj o tom, jak se bude velikost a tvar EU v příštích letech nadále vyvíjet.

růst Evropské unie

Evropská unie se od svého založení výrazně zvýšila. Země začaly spolupracovat na počátku 50. let, evropské hospodářské společenství (EHS), které se později stalo Evropskou unií, bylo formalizováno do roku 1958.

1958: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko
1973: Dánsko, Irsko, Spojené království (vlevo v roce 2020)
1981: Řecko
1986: Portugalsko, Španělsko
1995: Rakousko, Finsko, Švédsko
2004: Kypr, Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko
2007: Bulharsko, Rumunsko
2013: Chorvatsko

poslední velké období růstu bylo v roce 2004, kdy do Unie vstoupilo 10 zemí. Spojené království je jediným národem, který kdy vstoupil do EU a později odešel, Brexit viděl Spojené království oddělené od EU v lednu 1st 2020.

jak se země připojuje k EU?

každá země, která splňuje podmínky pro členství v EU, může požádat o vstup do Evropské unie. Tyto požadavky jsou známé jako kodaňská kritéria a uvádějí, že země musí mít mimo jiné stabilní demokracii a právní stát a přijmout všechny právní předpisy EU.

jakmile je země jmenována kandidátem, musí přijmout pravidla a předpisy EU jako vnitrostátní právo. Jedná se o složitý proces a dokončení jednání může trvat několik let.

vyjednávací kapitoly Evropské unie

vyjednávací kapitoly EU nebo kapitoly acquis pokrývají každou z různých oblastí, o nichž se musí diskutovat během přístupových jednání.

Očekává se, že kandidátské země uvedou své národní zákony do souladu s právními předpisy EU, jak je stanoveno v kapitolách 35, které se týkají oblastí, jako jsou:

  • volný pohyb zboží
  • volný pohyb pracovníků
  • právo duševního vlastnictví
  • finanční služby
  • Celní odbory
  • spravedlnost, svoboda, bezpečnost reklam

kandidátské země Evropské unie

v současné době existuje 5 zemí, které jsou v procesu vstupu do EU:

  • Albánie
  • Černá Hora
  • Severní Makedonie
  • Srbsko
  • Turecko

tyto státy nyní integrují právní předpisy EU do vnitrostátního práva, což je zásadní krok k získání členství.

Albánie časová osa členství v EU

2003: Albánie jmenovaná jako potenciální kandidát na vstup do EU
2009: formální žádost podaná Evropské unii
2012: Komise doporučuje Albánii udělit status kandidáta na EU
2014: Albánie získala status kandidáta na EU
2020: přístupová jednání zahájená Evropskou radou a předložený návrh rámce pro jednání

dosud nebyly otevřeny žádné kapitoly, jednání jsou v počátečních fázích.

Černá Hora časová osa členství v EU

2006: Černá Hora prohlašuje nezávislost na státní Unii Srbska a Černé Hory
2008: Černá Hora žádá o členství v EU
2012: přístupová jednání začínají

jednání probíhají, všechny kapitoly byly nyní otevřeny v procesu vyjednávání.

časová osa členství Severní Makedonie v EU

2003: Severní Makedonie označena za potenciálního kandidáta na členství v EU
2004: Severní Makedonie požádala o členství v EU
2005: Rada uděluje Severní Makedonii status kandidáta
2009: Komise nejprve doporučuje zahájení přístupových jednání
2020: byla zahájena přístupová jednání a předložen návrh rámce pro vyjednávání

nyní budou probíhat jednání mezi Severní Makedonií a Evropskou unií, dosud nebyly otevřeny žádné kapitoly.

časová osa členství Srbska v EU

2003: Srbsko identifikováno jako potenciální kandidát EU
2009: Srbsko formálně požádalo o členství v EU
2012: Srbsko udělilo status kandidáta EU
2013: přístupová jednání zahájená Evropskou radou
2014: první konference mezi Srbskem a EU

k dnešnímu dni bylo otevřeno 18 kapitol.

Turecko časová osa členství v EU

1997: Turecko prohlášeno za způsobilé stát se členem EU
1999: Turecko se stává kandidátskou zemí EU
2005: rámec vyjednávání určuje a začíná formální jednání
2015: první summit EU-Turecko a aktivace akčního plánu

jednání zůstala od roku 2018 zmrazena kvůli otázkám týkajícím se právního státu a základních práv.

potenciální kandidáti EU

potenciální kandidáti EU dosud nesplňují požadavky na členství v EU. V současné době existují 2 země, které spadají do této kategorie:

  • Bosna a Hercegovina
  • Kosovo

dokud nebudou splněna všechna kritéria, nemůže být zemím přiznán status kandidáta EU. Jednání mohou začít až ve chvíli, kdy je národ oficiálním kandidátem.

evropské země, které zůstávají mimo EU

evropské země, které zůstávají mimo Evropskou Unii a nejsou kandidáty ani potenciálními kandidáty EU, jsou:

  • Andorra
  • Arménie
  • Ázerbájdžán
  • Bělorusko
  • Gruzie
  • Island
  • Lichtenštejnsko
  • Moldavsko
  • Monako
  • Norsko
  • Rusko
  • San Marino
  • Švýcarsko
  • Ukrajina
  • Velká Británie
  • Vatikán

členské státy EU v schengenském prostoru

Schengenský prostor je jedním z největších úspěchů EU. Bezhraniční zóna umožňuje bezproblémové cestování v rámci regionu. Z 27 zemí EU je 22 součástí schengenského prostoru včetně evropských zemí nejnavštěvovanějších Kanaďany.

5 zemí EU, které se teprve připojí k schengenskému prostoru, je:

  • Bulharsko
  • Chorvatsko
  • Kypr
  • Irsko
  • Rumunsko

každá z těchto zemí, s výjimkou Irska, je ze zákona povinna se v budoucnu připojit.

jako součást schengenského prostoru budou země EU těžit z ETIAS, nového programu bezvízového styku pro Evropu. ETIAS si klade za cíl posílit vnější hranice EU předběžným screeningem návštěvníků ze zemí mimo EU.

od roku 2022 budou Kanaďané vyžadovat cestovní povolení ETIAS pro vstup do schengenského prostoru, poté mohou cestovat po regionu bez hranic, aniž by čelili dalším hraničním kontrolám.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.