zveřejněno v čísle 3 (květen / červen 2015), Letters, Volume 23
Pane— – mohu vám poblahopřát k publikování článku Altay Cengizer „cesta do Gallipoli-Turecká perspektiva“ (Ahoj 23.2, březen / duben 2015). Byl to velmi informativní účet, který poskytl tolik potřebný historický kontext tragédie Gallipoli. Před několika lety jsem měl to potěšení slyšet velvyslance mluvit v Collins kasárnách a on přednesl mnoho stejných argumentů k velmi vděčnému publiku.
rád bych se však zabýval dvěma dalšími body, které byly vzneseny ve stejné otázce týkající se souvisejícího tématu-vražd Arménů z roku 1915. V Sidelines, Tony Canavan píše, že „význam genocidy je, že když Hitler plánoval vyhladit Židy, citoval Arménský případ jako příklad toho, jak by se stát mohl dostat pryč s masovou vraždou“.
Za prvé, je třeba říci, že i když se často opakuje, že Hitler se zeptal “ Kdo si pamatuje Armény? neexistuje žádný platný důkaz, že by něco takového skutečně řekl! The London Times ze dne 24. listopadu 1945 v článku nazvaném „cesta nacistického Německa k válce“ cituje Hitlera, který 22. srpna 1939 oslovil své velitele v Obersalzbergu a řekl: „Kdo koneckonců dnes hovoří o vyhlazení Arménů? Článek netvrdí, že Hitler mluví o vyhlazení Židů, ale ve skutečnosti o vytvoření lebensraumu pro německou kolonizaci v Polsku v předvečer svého útoku.
existují však také značné pochybnosti o pravosti dokumentu obsahujícího citát, který byl předložen Louisovi Lochnerovi z Associated Press. Původní dokument, který jej obsahoval (L-3), byl předložen norimberskému Tribunálu, ale stažen jako důkaz v souladu s článkem 10. Osoba, která našla vyřazený dokument v americkém Národním archivu, Carlos Porter, poznamenal, že dokument byl pravděpodobně padělek, protože původní němčina byla v řadě gramatických způsobů nesprávná a měla neobvyklou slovní zásobu. Použitý psací stroj nebyl německý, neměl kapacitu pro akcenty a v kompozici existovaly podezřelé mezery.
Norimberský Tribunál odmítl dokument jako důkaz proti nacistům ve prospěch dalších dvou oficiálních verzí nalezených v zabavených německých vojenských záznamech. Ani jeden z nich, které mají podrobné poznámky o adrese, obsahuje Arménský odkaz. Jeden je autorem admirála Hermanna Boehma, velitele flotily na volném moři. Kromě toho, třetí účet generála Haldera byl použit k prokázání souladu s dalšími dvěma účty použitými jako důkaz, a to opět nezmiňuje Armény. To silně naznačuje, že Arménský Odkaz byl přidán později někým, kdo si přál spojit Hitlera s událostmi roku 1915 v Osmanské říši. Ze zkušenosti Rogera Casementa víme, že padělky jsou mocné zbraně a že papír nikdy neodmítl inkoust!
ještě jedna věc, kterou bych rád zaujal, byla věta ve vašem úvodníku, a to: „Arméni . . . podněcován k povstání dohodou, a zejména Ruskem, zaplatil strašnou cenu a nové slovo získalo společnou měnu—genocidu“. To, i když je pravda, pokud jde o podněcování, nemůže být pravda ve vztahu k používání pojmu „genocida“. Toto slovo nebylo použito až do roku 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Úmluvu o prevenci a trestání zločinu genocidy. Slovo vytvořil polský židovský právník Raphael Lemkin, aby se zabýval zejména nedávným systematickým zabíjením nacistů. Po velké kalamitě, kterou utrpěli Arméni, tedy nezískala „společnou měnu“ a na tuto událost nebyla nikdy použita, navzdory britským Parlamentním modrým knihám a rozsáhlé válečné propagandě vydané Tajným informačním oddělením Wellington House (které vzniklo na
návrh našeho vlastního T. P.O ‚ Connora) proti Turkům.
myslím, že je to důležité, aby se historie a propaganda nemíchaly dohromady, jak tomu bylo často v souvislosti s těmito nešťastnými a katastrofickými událostmi.- Vaše atd.,
Dr PAT WALSH
Ballycastle
Co. Antrim